Zavřít

Pájecí potřeby - vše pro pájení

pajecka.pngPájení, také letování (z německého löten), je technika spojování kovů pomocí snadno tavitelných slitin (nejčastěji na bázi cínu). K pájení kovů potřebujeme páječku, pájku (pájecí slitinu) a tavidlo.

Rozsáhlý sortiment pájek a přídavných materiálů nabízených firmou Schinkmann s.r.o. je srovnatelný s konkurencí. Pro provedení kvalitního pájeného spoje je nejdůležitější výběr správné pájky a tavidla.

Pájení a sortiment pájení je rozdělen podle skupin

  • Měkké pájení - lze spojovat všechny kovy, které nejsou vystaveny příliš velkému zatížení. S výhodou se používá při vytváření vodotěsných spojů, okapů, elektricky vodivých spojů v elektrotechnice nebo u pájených spojů bižuterie.
  • Tvrdé pájení -  používá se pro více zatížené spoje jako jsou např. příruby trubek, při spojování rámů motocyklů a kol, ale i při pájení žárupevných a žáruvzdorných ocelí.

U firmy Schinkmann s.r.o. naleznete vše pro pájení

  • měkké pájky (teplota tání do 450 °C) - slitina olova a cínu. Dodávají se i ve formě trubičky vyplněné tuhým tavidlem obvykle na bázi kalafuny.
  • tvrdé pájky (teplota tání nad 450 °C) - velký počet slitin různých kovů s vyšší teplotou tavení. jako např. slitiny stříbra, mědi, hliníku, kadmia, niklu a zinku v nejrůznějších kombinacích
  • tavidla – podle způsobu pájení: tavidla pro měkké pájení - kalafuna, tavidla pro tvrdé pájení - borax, kyselina boritá
  • páječky – elektrické odporové, plynové, trafo páječky, mikropájky

Podmínkou úspěšného pájení je použití vhodného tavidla, které zabrání oxidaci jejich zahřátých povrchů a zvyšuje schopnost pájky je smáčet. Pro cínové pájky se nejčastěji používá čistá kalafuna. Pro tvrdé pájení se používají tavidla v podobě pasty, kapaliny nebo prášku. Někdy jsou naneseny jako pevný obal na tyčinky (dráty) vyrobené z materiálu příslušné pájky.

Praktická informace

  • Správně vytvořený spoj je lesklý a „zateklý" - znamená to, že pájka vzlínavostí pronikne dokonale do spoje.
  • Hrot páječky při zahřívání oxiduje, takže musí být průběžně čištěn (pilníkem, salmiakem).
  • Pokud se cínová pájka roztaví na hrotu páječky přitisknutém na spojovaný plech za dobu delší než 5 vteřin, musí se použít páječka s vyšším výkonem.
  • Jestliže pájka vytváří kuličky, které „utíkají" po povrchu kovů, je páječka příliš horká případně nejsou materiály dobře očištěny.

Pájky

Nabízíme sortiment pro tvrdé (brazing) a měkké(soldering) pájení. Pro tvrdé pájení, pájky mosazné a obalované ve tvaru drátů. Pro měkké pájení pájky cínové v podobě trubiček naplněné kalafunou.. Dále pak vhodná tavidla a příslušenství pro pájení.

Pájky jsou kovovým přídavným materiálem používaným ke spojování kovových částí pájením. Největší uplatnění pájek je v elektrotechnice, při spojování měděných potrubí, pozinkovaných plechů, letování konzerv, opravárenství atd.

V našem sortimentu naleznete:

  • elektrická pájedla
  • bezolovnaté pájky
  • plynové páječky
  • vysokopříkonové páječky T 346 380 W / 190 W
  • výkonné páječky T 345 230 W / 250 W
  • páječky pro nejrůznější použití v příkonu 100 W, 75 W, 50 W, 30 W
  • mikropájky pro nejjemnější pájení T 301, T 303

Pájky na tvrdé pájení

Tvrdé pájky - tavitelné při teplotách nad 450 °C, obvykle slitiny mědi, hliníku a stříbra.

Pro tvrdé pájení je velký výběr slitin i čistých kovů, a to jak pro pájení pod tavidlem, tak i ve vakuu nebo v redukční atmosféře. Čisté kovy se používají spíš jen výjimečně. Může to být stříbro, měď, zlato a paladium. Dobře se hodí pro kapilární pájení ve vakuu.

Pro tvrdé pájení v atmosféře se vyrábí velký počet slitin různých kovů s vyšší teplotou tavení. Jsou to např. slitiny stříbra, mědi, kadmia, niklu a zinku v nejrůznějších kombinacích. Většina z nich obsahuje zinek, který má vysokou tenzi par. Používají se také slitiny drahých kovů, např. Au-Ag, Au-Pd, Au-Cu, Au-Ni,

Zvláštní skupinu pájek tvoří tzv, aktivní pájky s malým obsahem titanu nebo vanadia, které jsou použitelné i pro pájení kovů na keramiku nebo grafit.

Zvláštní pájky a tavidla jsou nutné také pro pájení hliníku a jeho slitin. Osvědčily se zde zinkové pájky a složitější slitiny (Al, Cu, Sn, Cd).

Pájky na měkké pájení

Měkké pájky - tavitelné při teplotách pod 450 °C, obvykle cín nebo slitiny cínu a olova. Měkké pájky pro elektroniku, elektrotechniku a průmyslové pájení se vyrábí různých tvarů a chemického složení.

Měkké pájky jsou slitiny „měkkých kovů“ s různým poměrem složek, kterým se dosahují jejich požadované vlastnosti, především teplota tavení. Pro pájení elektroniky se používá eutektická slitina s 37% olova a 63% cínu. Její teplota tání je 183 °C. Výhodou eutektické slitiny je hlavně to, že tuhne bez přechodových fází, ve kterých v ne eutektických slitinách v jistém rozmezí teplot vedle sebe existují jak pevná fáze tak i tekutá. To má někdy nežádoucí důsledky.

Existuje i řada měkkých pájek s dalšími kovy jako je např. kadmium nebo zinek. Velkou skupinu tvoří tzv. cínové pájky s obsahem více složek jako je Sn,Pb, Sb, Zn, které pokrývají rozsah teplot od 185 do asi 260 °C.

Pro aplikace v elektronice se měkké pájky dodávají ve formě trubičky vyplněné tuhým tavidlem, obvykle na bázi kalafuny.

Zeptejte se nás

(opatření proti SPAM robotům)